Nový územní plán Hostivice

Propojení a centra

Prvním a nejdůležitějším stavebním kamenem nového územního plánu je důsledná podpora pěších, cyklo i motorových propojení, rozvoj veřejných prostranství a důraz na polycentrickou urbanistickou strukturu Hostivice. Což znamená především podporu původních center vsí Litovice, Jeneček a Břve, ale také nových uzlů jako Hostivice-jih nebo oblast okolo Tesca, tak zvaná Traktorka. Největší pozornost je přeci jen zaměřena na oblast okolo Husova náměstí, které zůstává centrálním parkem Hostivice.

Vnitřní rezervy

Další zásada územního plánu vychází přímo z Politiky územního rozvoje ČR a ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, které požadují, aby se územní rozvoj obcí a měst soustředil přednostně do vnitřních rezerv a do ploch v těsné vazbě na zastavěná území, především aby se zabránilo vzniku satelitní výstavby v krajině. Není to ale pouhý požadavek ochrany přírody, jde o racionální ekonomickou úvahu. Udržovat do šířky roztažené město s malou hustotou domů stojí totiž daňové poplatníky mnohem větší prostředky na údržbu komunikací, vodovodů, kanalizací a veřejného osvětlení než běžná kompaktní zástavba města.

Rybníky

Největší přírodní hodnotou Hostivice je nepochybně soustava hostivických rybníků a okolní lesnatá oblast. Nový územní plán navrhuje rozšířit zalesněné pozemky okolo Litovického rybníka i Kaly a především propojit širokým prostupným pásem zeleně Břevský rybník s rybníky a biokoridorem v Chýni. Může tak vzniknout rozsáhlá propojená zelená oblast sahající od nové výstavby v Bažantnici až téměř ke klášteru v Hájku.

Zelený pás

Rybniční zelená stuha je v územním plánu doplněna zeleným pásem, který v různé šířce obepíná celé město podél tratí na Smíchov, na Kladno i na Rudnou. Každá část pásu bude mít jistě jiný charakter, ale vždy půjde o prostupné (leso)parky pro každodenní rekreaci.

Veřejná infrastruktura

Uvnitř města se územní plán soustřeďuje především na zkvalitňování stávající infrastruktury občanského vybavení, zejména obchodu, služeb, zařízení pro vzdělávání, tělovýchovu a sport a na kvalitu bydlení. To vše s ohledem na současný a předpokládaný demografický vývoj.

Práce

Pro město je vždy nejlepší, pokud je multifunkční, bydlení se přirozeně prolíná s prací i rekreací a vše je v docházkové vzdálenosti. Územní plán takovéto promíchání umožňuje především ve smíšených plochách městských jader a podél hlavních komunikací. Největší koncentrace pracovních příležitostí přesto zůstává v průmyslové zóně na Paloukách. Z platného územního plánu je převzata největší rozvojová plocha plocha pro lehkou výrobu severně od nádraží. V novém územním plánu se ale nejedná o plochu jen pro logistické haly, ale pro mnohem barvitější využití, ideálně pro vědu, výzkum nebo drobnou výrobu, ale mohlo by zde být i detašované pracoviště vysoké školy nebo třeba hotel. A proč zrovna zde?

Modernizace trati

Protože územní plán předpokládá, že dojde k modernizaci trati Praha–Kladno včetně odbočky na Letiště Václava Havla. Pokud se tato veliká investice opravdu zrealizuje, stane se Hostivice poslední stanicí před letištěm s dojezdovým časem do centra Prahy 20 minut, do Dejvic 10 minut a jen čtvrt hodiny do nově vznikající pražské čtvrti Bubny-Zátory. Okolí hostivického nádraží se kvůli tomu stane velice lukrativním místem. I proto město zadalo studii kultivace okolí hostivického nádraží, kterou prezentovalo v prosincovém měsíčníku.

Letiště

Budoucí život v Hostivici nakonec nejsilněji ovlivní paralelní letištní dráha. Oproti návrhu pro společné jednání byly v novém návrhu pevně vymezeny plochy pro paralelní dráhu. Krajský úřad Středočeského kraje totiž vydal aktualizaci zásad územního rozvoje, která vrátila letištní plochy do nadřazených záměrů. Ty musí náš územní plán beze zbytku respektovat.

Pokud bychom se pokusili najít společnou linii, která prochází všemi těmito základními tezemi hostivického územního plánu, je to jednoznačně respekt ke stávajícím hodnotám města a nastavení jejich rozvoje tak, aby Hostivice byla co nejlepším místem k životu.

Kdo by nechtěl mít město čisté bez odpadků, s množstvím udržovaných parků s krásně opečovávanými stromy, s ulicemi a chodníky bez výtluků, s fungujícími vodovody a kanalizacemi, bez poruch na veřejném osvětlení. Město s opravenými školami, školkami nebo domovy seniorů, pěknými udržovanými hřišti a veřejnými sportovišti, s fungující sokolovnou, případně dalším multifunkčním sálem pro divadla, plesy, koncerty.

Na údržbu a případný rozvoj města jsou potřeba peníze.
Existuje jednoduchá závislost mezi počtem obyvatel a množstvím spravovaných statků. Příjmy města pocházejí především z daní přepočtených na trvale bydlícího obyvatele. Čím víc obyvatel se svými daněmi podílí na opravách jednoho kilometru kanalizace nebo ulice, na výstavbě nové školky nebo údržbě jednoho hektaru parku, tím kvalitnější může být péče. Nebo obráceně – čím delší ulice s málo obyvateli, tím méně zbývá městu na údržbu a investice. Nejde ale o přímou úměru, existuje „udržitelný ideál“.

Nejhůř vychází pro ekonomiku města malé rodinné domy na velkých pozemcích. Výdaje na hektar jsou v porovnání s počtem obyvatel vysoké. Na druhé straně spektra jsou kompaktní bloky činžovních domů, představují velký počet obyvatel, přitom výdaje již tolik neklesají. Zlatou střední cestou je „smíšená struktura“ maloměstské zástavby, jak ji známe z městeček po celé Evropě.

Tradičně se přepočítává ekonomická udržitelnost města počtem obyvatel na hektar (ob/ha). Už staří urbanisté porovnáním množství příkladů zjistili, že např. hromadná doprava se začíná vyplácet při 50 ob/ha a město se všemi službami funguje dobře od 100 ob/ha – ve smíšených maloměstských strukturách. Přesně tuto hodnotu potvrdila i certifikovaná metodika.

Jaká je situace v Hostivici? V obytné části města (tedy bez hal na Paloukách, u Penny apod.) je hodnota necelých 30 ob/ha. V centru okolo Husova náměstí je dokonce jen 25 ob/ha. Také z těchto důvodů navrhuje územní plán centrální části města transformovat, přesně jak předpokládá zadání územního plánu a navazuje na Strategický plán Hostivice z roku 2019.